Někdy v polovině roku 2007 jsem začal přemýšlet o stavbě nového modelu na elektrický pohon. Ne že by mě létání s dosavadním modelem přestalo bavit, to ani náhodou. Kari Keen létá skvěle, ale začal jsem mít potřebu vlastnit nějaký dvouplošník. Létání s dvouplošníkem má totiž pro mě zvláštní kouzlo.

Proč právě ten? Vždyť se podívejte na ten motor! Motor s výfukem na čumáku tak šeredně sedí, až je to hezký. A do toho drak a krokodýl na bocích! Prostě éro z počátku letectví, které mi padlo do oka.

O existenci Caudrona G3 jsem jsem se prvně dozvěděl v době, kdy jsem hledal podklady pro předchozí projekt - Spada VII. Letadlo se mi moc líbilo, ale realisticky jsem uznal, že pro modelářské zpracovaní v měřítku 1/8 je opravdu nevhodné. Má hodně klenutý profil křídel, kdy potah je od cca poloviny profilu jen na spodní části žeber. Spolu s nakrucováním křídel je to opravdu oříšek. Ale poté, co jsem zprovoznil Spada, mi to nedalo a hledal jsem bližší informace o tomto eroplánu.