|
Někdy v polovině roku 2007 jsem začal přemýšlet o stavbě nového modelu na elektrický pohon. Ne že by mě létání s dosavadním modelem přestalo bavit, to ani náhodou. Kari Keen létá skvěle, ale začal jsem mít potřebu vlastnit nějaký dvouplošník. Létání s dvouplošníkem má totiž pro mě zvláštní kouzlo.
Předně je to velice dobrá čitelnost modelu na obloze, a to v každé letové situaci. Potom také atraktivita těchto modelů, zvláště pokud se jedná o maketu nebo, v mém případě, o polomaketu. Co se týče výběru předlohy, hledal jsem především v historickém období konce I. světové války a v období meziválečném. Pěkných letadel z té doby, které se taky často pojmenovává za zlatou éru letectví, je spousta. Většina z nich je také v hojném počtu stavěna modeláři, nebo je prodávána ve formě stavebnic různých firem. Nebudu zdlouhavě popisovat, které typy v mém případě připadaly v úvahu, bylo jich dost. Nakonec zůstaly jen dvě předlohy - Avia B-534 a jí podobná stíhačka Hawker Fury Mk.I. Podobnost těchto dvou typů je až podezřelá, a to ne jen podle mého názoru, ale i podle diskuzí mezi modeláři. No, pravdu se asi nikdy nedozvíme, tak to necháme být. B-534 postavil kdysi jeden můj kamarád. Nějak mu ale moc dobře nelétala. Nemůžu říct přesně proč tomu tak bylo, vždyť jako skutečný letoun získala spoustu ocenění. Možná hrála roli příliš velká hmotnost. Nicméně jsem na to nezapoměl, takže jako předloha zvítězil Hawker.
Teď pár slov o skutečném letadle. Hawker Fury Mk. I byl prvním sériově vyráběným bojovým letounem, který dokázal překonat ve vodorovném letu hranici 200 mil za hodinu (322 km/h). Přinesl také nové pojetí elegantní konstrukce a posunul standard ovládacích prvků. První prototyp byl postaven výrobcem bez oficiální objednávky. Zalétnut byl v březnu 1929 pod označením Hornet. Výzbroj tvořily dva kulomety Vickers ráže 7,7 mm. Vzletová hmotnost byla 1583 kg. Motor byl dvanáctiválec Rolls-Royce F.XI (později dostal jméno Kestrel) o výkonu 480 koní. Pozdější verze Kestrel II dosahovala výkonu 575 koní. K zajímavostem patří i fakt, že Jugoslávie postavila v letech 1937-1938 čtyřicet kusů v licenci.
Po získání podkladů, jako jsou monografie, barevná schémata a fotodokumentace z různých muzeí, jsem se pustil do kreslení plánu, který by byl výchozím hlavním koncepčním a konstrukčním podkladem pro model polomakety. Kdo to někdy dělal, tak je to pro něj asi běžná rutina. Já to dělal poprvé a pěkně mě to potrápilo. Bavil jsem se s tímto problémem po večerech až do podzimu. Nebylo nutno někam spěchat a taky přes léto se přece užívá dovolené a především se chodí létat. Nicméně nadešel čas, kdy jsem se rozhodl začít postupně zvětšovat plány do měřítka 1:1 a pak stavět. Stavba takovýchto modelů totiž zabírá trošku víc času, takže od podzimku do jara, kdy začíná nová sezona, čas běží jako o závod. Byl už listopad, tak jsem si řekl „hurá na to“. Ještě poslední brouzdání po internetu k upřesnění pokladů a pak už jen a jen stavba. Jako blesk z nebe se na poslední chvíli objevil plán na stránkách anglického vydavatelství Traplet (vydání listopad 2007). Hawker od známého anglického konstruktéra a modeláře Chrise Goldse v měřítku 1:5, a jako na zavolanou ve verzi elektro s českým motorem Axi 4130/20 na 6 článků LiPol a ještě vypadal dobře. Přehodnotil jsem stav příprav. Svoje původní návrhy hodil za hlavu a ihned jsem „rozhodil sítě“ a zjistil, že můj známý se nachází právě v Anglii na nějaké práci. Kontaktovali jsme se a plán byl do týdne v mé poštovní schránce. Plán v jednom kuse dlouhý asi 5 metrů vypadal velice dobře. Byl jsem nadšen! Rozstříhal jsem ho na jednotlivé části a začal podrobně studovat. Moje počáteční nadšení však začalo pomalu vyprchávat, když jsem zjistil, že některé věci na plánu nepasují dohromady a něco chybí úplně. Nezbylo než se s tím poprat. Například nosníky křídla, mezikřídelní vzpěry, konstrukce baldachýnu a provedení podvozku se na můj vkus zdály dost poddimenzované. Něco jsem překonstruoval hned, jiné věci postupně během stavby. Už jsem nějaký ten model postavil,a tak vím o čem mluvím. Všechny úpravy se mě však zdály lepším řešením, než začít stavět něco zcela nevyzkoušeného. Stavbu jsem začal trupem. Je to klasická stavba ze dvou bočnic slepených z balzových nosníků 8x8. Ty jsou potom spojeny pomocí přepážek z topolové překližky. V přední části je poslední přepážka za odtokovou hranou spodního křídla. V zadní části trupu je potom ještě jedna, na níž drží ostruhové kolo. Motorové lože je vyrobeno zvlášť. Přepážka, na níž je přimontován motor, je z letecké překližky tl.8. Je spojena čtyřmi překližkovými díly s další přepážkou oválného tvaru. Tento celek je pak nalepen na již slepený základ trupu. Na celou konstrukci trupu jsou potom lepeny z boků a z horní části pomocné přepážky z balzy 3. V přední části jsou také zespodu. V zadní části jsou na trup podélně nalepeny balzové podélníky. Přední část je plaňkována balzou 3. Konstrukci křídel jsem upravil pro použití nasouvacích spojek vyrobených z hliníkového plechu tl.3 mm pro správné dodržení vzepětí spodního křídla a roviny vrchního křídla. V praxi to znamená: hlavní nosníky smrk 10 x 3, pomocné nosníky smrk 4 x 4. Žebra s polosymetrickým profilem jsou z balzy 3. Centroplán vrchního křídla je stejné konstrukce a je přišroubována na baldachýnu. Mezi všemi nosníky je nalepena balzová stojina tl. 2 s léty na výšku. Vzpěry baldachýnu a vzpěry mezikřídelní jsou vyrobeny z 3 mm drátů na výplety jízdních kol, pájeny cínem, polepeny balzou a povrchově požehleny stříbrnou folií Oracover. Výplety mezi křídly tvoří ocel. drát 1,2 mm, kovové vidličky M4, moszané šroubení doplněné kontra matkami a úchytky z hliníkového plechu na křídlech a na straně trupu. Ocasní plochy mají žebra se souměrným profilem a jsou klasické konstrukce. Pod výškovkou jsou vzpěry z hliníkových trubiček o průměru 8 mm. Ostatní zpevňovací výplety na směrovce, baldachýnu a podvozku jsou z ocelových lanek zakončených rovněž závitovým šroubením a malými vidličkami od firmy MP Jet.
Přední část trupu potažená balzou je broušena, poté prolakována nitrolakem, kitována a znovu broušena. Potom je potažena přilakovaným modelspanem a nastříkána tmelem. Konečné zbarvení je provedeno stříbrnou barvou ve spreji určenou na disky kol. Celý model je potažen folií Oratex. Žluté, červené, bílé a modré pruhy přižehleny na stříbrný Oratex také z Oratexu. Výsostné znaky a číselné označení je vyřezané na plotru.
Na plánu byl nakreslen podvozek vyrobený z drátu a odpružený gumovými pásky, což se vůbec neslučovalo s předlohou. Já jsem podvozek vyrobil z ocelové trubičky o průměru 6 mm a odpružení jsem zvolil vinutými pružinami, které jsou částečně zakryty převlečenými trubkami. Je to funkční a více se to přibližuje originálu. Disky kol jsou z balzy a překližkových bočnic. Pouzdro pro hřídel je z mosazné trubičky o průměru 4 mm.Obruče kol jsou z mechové gumy. Ta se dá koupit v metráži a v různých průměrech u firmy Gumex. Vinuté pružiny je potřeba vybrat tak, aby tvrdost odpovídala hmotnosti modelu. V mém případě vyhověly tlačné pružiny do zadlabávacích vratových zámků, které jsem koupil u našeho místního zámečníka.
Prakticky nejvíce času při stavbě celého modelu mi zabraly konstrukční úpravy mnou navržené a ty vynucené, vyplývající z nedokonalosti plánu.
Model jsem dokončil letos začátkem roku. Ovládání všech kormidel zajišťují standardní analogová serva Hitec. Na křidélka jsou umístěna v horních polovinách křídel, pro směrovku a výškovku v trupu pod pilotem. Ke směrovce vedou lanka, k výškovce uhlíková trubka 8. Na zadním konci je rozvidlená a nahání každou polovinu výškovky zvlášť.
Napájení palubního systému obstarává Jeti MaxBec a baterie Lion 2s2p o kapacitě 3Ah.
K pohonu jsem použil nový motor Mega 53/30/8 s v vrtulí APC-E 21/14. Z pohonné baterie Lion 6s3p 3,9 Ah odebírá na zemi proud 58 A. Regulátor je Jeti Spin 77 opto.
K záletu došlo na našem klubovém letišti Klm Brno v Holasicích. Kolena mě držel kolega Milan Hanzl. Byl přítomen i fotograf Staňa Valnoha.
Jak už to při záletech bývá, volil jsem radši delší rozjezd a následné lehké přitažení. Hawker se krásně vznesl. Musel jsem dotrimovat křidélka a výškovku. To je ale normální snad u každého záletu, takže nic zvláštního.
Letové vlastnosti a letový projev jsou jak jsem očekával - vynikající!
V době psaní tohoto článku má Hawker za sebou kolem 20ti letů. Abych nezapoměl - několik prvních letů bylo ještě s baterií Lion 5s4p 4.4 Ah. Stačilo to, ale nebyla tam ta správna rezerva výkonu pro případné „krizovky“. Později jsem ještě jeden článek přidal a teď je to ono!
Na závěr ještě pár technických dat hotového modelu.
rozpětí 1 850 mm
délka 1 650 mm
let.váha 5 200 g
pl.zatížení 52,5 g / dm Vladimír Lukl. Only registered users can write comments.
Please login or register. Powered by AkoComment 2.0! |
