Tak jak bych začal. Asi nejlíp tím, že jsem původně vůbec nemyslel, že budu článek o Amperfestu psát já. Ale slovo dalo slovo a vzhledem k tomu, že náš Fbesťácký profifotograf musel v polovině dne odcestovat neznámo kam, chopil jsem se pro mne velmi milé povinnosti rád, neb Nesvačilské letiště je mému srdci krajinového kochače velmi blízké. Tím bych se chtěl omluvit za případné lehké nepřesnosti a vyzvat vás všechny, aby jste tyto v následné diskuzi popravili, tedy poopravili. Ano přátelé, zúčastnil jsem se jako pouhý divák a letištní povaleč, tím pádem ani neloudil údaje o modelech. Dokonce jsem neměl ani foťák, protože když člověk fotí, tak si toho moc neužije, po babách se „nepokóká“ a tak. Ostatně Staňa mne jistě důstojně a v mnohem lepší kvalitě nahradil, neb fotí do RAW formátu, nemá křivé horizonty a navíc má nové tělo (foťáku)...
Po Cimrmanovsku bych začal, že povětrnostní situace nebyla na sobotu moc dobrá, okluzní fronta, teplota a rosný bod… atd., tedy mělo občas pršet, občas ne, teploty okolo 14-ti stupňů. I z tohoto důvodu jsme s Luďou dlouho váhali, zda Ano či Nie, nicméně jsme provedli Ano a provedli jsme to dobře. Pokud mne moje sklerotická palice neklame, tak pršelo jen velmi občas a velmi málo, po obědě dokonce „zoncna trochu rumplovala“ (pražská klika nechť se diví, co že se stalo). Vítr v podstatě téměř žádný, což v některých předchozích ročnících rozhodně neplatilo. Kdo všechno do Nesvačil dorazil již v pátek opravdu přesně nevím, nicméně moravská klika s „tróbečákama“, „brněnskó klikó“ , fotografem a „velkým teoretikem a koštovačem vín“ byla již na místě, vybavena bečkou, přívěsy a jinými doplňky, které pobyt na letišti velmi kultivují a činí neodolatelným. Páteční noc jim ale moc nezávidím, byla zima jak u Stalingradu. Tak mne mimochodem napadlo, že potom taky Milan druhý den vůbec nemusel nahodit motor svého mezka, že jo? Když jsme dorazili my, právě probíhalo odevzdávání vysíračů, tedy vysílačů, a poučení o provozu. Pro zkušené show piloty přišel hlavní organizátor Vláďa Hadač se skvělou novinkou v organizaci letů, a sice s tím, že každý dostal z překližky vyfrézovaný čtvereček, kolečko a tuším trojúhelník. Při prvním letu hodil kolečko, při druhém čtvereček, při třetím trojúhelník (nebo to taky možná bylo naopak, tak se moc nerozčilujte, nééé?), což zajistilo, že později byly na startu tři fronty a přednost měli ti, kteří letěli míňkrát. Tohle mi přijde jako fantastické řešení situace, kdy některé letadlo je vidět ve vzduchu každé půl hodiny a jiné, které ještě neletělo, čeká za ním ve frontě. Pro diváka super řešení, fakt jo!!!
Mno, a teď se pokusím popasovat s novinkami. Nepřehlédnutelný byl Nieuport 28 Tomáše Vlčka alias t.pilota. Tohle poletadlo je zde v samostatné galerii, takže představu si jistě uděláte. Počet článků, motor atd. fakt nevím, i kdyby jste mne zabili. Čeho si ale mé bystré oko (ucho) všimlo, je nové ozvučení modelu, respektive nové ozvučení nového modelu. Nové říkám proto, že Tomáš již s výrobky pana Benediniho experimentoval na svém Pupu, nicméně tehdy ještě to nebylo tak přesvědčivé. Teď ale do letadla namontoval zesilovač a soupravu o výkonu 50W, a oproti Pupovi byl rozdíl značný. Prdělo to nejenom na zemi při pojíždění, ale též ve vzduchu. Protože jsem o Benedinim kdysi dávno taky uvažoval, byl jsem zvědavý. Vrtule je ale vrtule a její zvukový projev je natolik razantní, že létající „hifárnu“ částečně přehlušil. Je otázkou, zda 2kg váhy tohoto zařízení je opodstatněné, nehledě na cenu. Každopádně ale jde o další Tomášův posun v ozvučení modelu a velmi se těším, až na nás ze vzduchu pustí alespoň 200W, to budou „prdy“! Posléze nad modelem proběhla velmi bouřlivá diskuze mezi ním a rodinou Alferyovců ohledně maketovosti, použitého profilu atd atd…. Bavili jsme se velmi dobře.
Dakotu Tomáše Vaňka si jistě všichni pamatují z Hranic. Byla též popsána v modelářských časopisech, kde si laskavě dohledejte podrobnosti. Za rok ji Tomáš dostal fantasticky do ruky a předváděl s ní krásné realistické lety, až mé oko zaplakalo. Tím více, že jsem o 14 dní předtím viděl jejího „originál“ konkurenta z druhé strany fronty, a sice Ju 52, a dokonce i s výsadkem „živejch parapučistů“ na originál padácích při útoku na pardubické letiště. S mnoha teoretiky by se dala dlouze rozebírat úhlová rychlost modelu a velkého letadla, nicméně Tomáš na tomhle poli není daleko od reality. Já si pouze zklamaně přisadím, že je mi moc líto, že jeho Dakota nemá vojenské zbarvení nejlíp s invazními pruhy. To bych byl jako skrytý militarista s modrou knížkou naprosto u vytržení a chtěl bych se vylodit na plážích Normandie. Vzlyk….
Velkým překvápkem byl De Havilland DH 2. Jméno pilota si nepamatuji (zkušenější či sám pilot nechť doplní v diskuzi), rozpětí cca 2200mm. Model voněl novotou. Překrásná práce, porty, lanka, maketové doplňky. Nejvíc jsem byl unešen maketou tlačného motoru, který byl osazen na ložiscích a při spuštění elektromotoru se volně otáčel. Elektromotor je umístěný v gondole a s vrtulí spojen hřídelí. Letový projev této prvoválečné stíhačky nemá chybu, ještě k tomu onen protáčející se motor…. Co říct víc, než „krása nesmírná, síla vesmírná“!
František Machač přivezl krásného Nieuporta, ale při mé slabé orientaci v číslech těchto letounů fakt nevím kterého. Opět žádám o doplnění. (Omyl, pane, jedná se Morane Saulnier A1 - pozn. red.) Za zmínku též stojí dva pánové s letadly W.W. I., předvádějící letecký souboj včetně střílení a dýmu ze zasaženého motoru. Realistické to bylo až tak, že jednomu z nich posléze upadla vrtule, ale vše dobře dopadlo. Taky jsem potěšen, že se Petrovi Dr. Podařilo vrátit Corsaira na modelářské nebe, byť pro problémy s podvozkem neletěl. Vynahradil si to ale Mitchelem. Další stálice modelářských show jistě poznáte z fotografií.
Pro ty, kteří vydrželi až do večera, bylo nachystáno VYNIKAJÍCÍ selátko, které se slunilo nad ohněm od rána. Bylo ukrutně dobré, opravdu ukrutně. Kůžička... atd, atd.
Všem, kteří na Amperfestu ještě nebyli, ho mohu vřele doporučit. Atmosféra je zde velmi příjemná, letiště krásné, pořadatelé vstřícní. Vzhledem k malé vzdálenosti od velkého Nesvačilského letiště lze vidět i dospělé krasavce. Letos nad námi celý den akrobatil Twin Astir, vidět byl vírník a krásná Cessna s tlačným i klasickým motorem v zelené kamufláži a invazními pruhy (prostě voda na můj mlýnek). Obsazení atraktivními modely je rok od roku lepší, např. EPP houbolety se v letošním ročníku snad neobjevily vůbec. Většina z přátel Fbestu se zde má možnost pravidelně v uvolněné atmosféře setkat, za což bych rád pořadatelům velmi poděkoval.
Všem se v závěru mého dopisu popisu omlouvám za faktické nedostatky a chybějící údaje, ale jak jsem již výše uváděl, není to způsobeno mojí sklerózou, ale až zpětným rozhodnutím o autorovi. Tedy, přátelé, diskutujte, doplňujte, nechť i ten, kdo na téhle skvělé akci nebyl, se dozví něco konkrétního. Tímto se loučím a děkuji za spolupráci. Vzpomněl jsem si totiž na to selátko a začal jsem si slintat do klávesnice. Jdu si namazat alespoň chleba se sádlem, ať to nějak vykompenzuji.
| < Prev | Next > |
|---|
