Pravý rej začal ale až pátečním dnem, kdy stanů přibývalo jako hub po dešti, i když počasí bylo naprosto letní, možná až přespříliš. Takže i já jsem rodinku vysadil přímo z chodu na poloprázdném hranickém koupališti a teprve potom s lehkým srdcem zaujal jedno z ubývajících parkovacích míst na ploše letiště. Tradiční kolečko po kempu a přivítání se se spoustou známých i neznámých, potřesení rukou i zahalekání na pozdrav. Odpoledne bylo horké, sice ho mírnil čerstvý větřík, leč ani ten nepřispíval k velké modelářské aktivitě. A protože se rozšířila zpráva o čerstvě natažené bečce piva ve velkém párty stanu, nezbylo než se snažit dodržet (nebo dohnat zanedbaný) pitný režim. S přibývajícím odpolednem se větřík uklidňoval, sluníčko polevovalo a aktivita modelářů se zvýšovala. Létalo se na "kolíčky", na vyhrazené a čerstvě posekané travnaté ploše připravené k sobotnímu setkání. K večeru se dokonce utvořila značná fronta, a tak bylo na ploše docela rušno. Nicméně padající noc vyhnala piloty z plochy ke společenským setkáním, ať již v párty stanu nebo do hloučku kolem vlastních grilů nebo loučí. Večer nám zpestřil krátký ohňostroj v Hranicích a také neúnavné poletování dvou depronových "nočních" speciálů, původem myslím z Prahy.
Očekávaná a předpovídaná noční bouře se nicméně nekonala, postup fronty se zpomalil a tak ráno nás přivítalo slunečními paprsky, i když trochu cezenými přes občasné mraky. Ranního klidu využili modeláři brzy vstávající nebo naopak pozdě uléhající, osahat si letový prostor není nikdy na škodu. Nicméně s postupujícím ránem vítr zesiloval, kupodivu se přes noc otočil přesně o 180 stupňů, takže opět vál po dráze a nebyl turbuletní.
Po odevzdání vysílačů započal jubilejní 15. ročník JMM brífingem v 10 00 a jako už tradičně společným letem rodinného klanu Alfery, tentokráte s proudovými modely F-16 a novinkou MIG 21. Poté už následovala jednotlivá vystoupení modelářů jako na běžícím pásu. Letošní organizace létání byla výborná, staral se o ni vlastní "rukou" František Macháč a u komentátorského mikrofonu se střídala dvojice Vláďa Hadač a Karel Galatík. Ve "výběrčím" stanu uložených vysílačů velel posádce Víťa Gybas a tak bez zbytečných prodlev následovalo jedno vystoupení za druhým. Přihlášení na letošní ročník JMM proběhlo už před samým setkáním elektronickou cestou a tak nebylo potřeba vyplňovat žádné papíry, pořadatelé i komentátoři měli přehled o modelech i pilotech a jejich frekvencích. Za zády létajícího pilota byli připraveni další dva s již "oživeným" modelem a tak produkce měla spád a šťávu. Zvláštností létání v Drahotuších je symbióza modelářů a běžného provozu letiště. Je to pro oba subjekty mírné omezení, leč na druhou stranu pro oko diváka je to přínos, protože se pořád něco děje a je na co koukat. A tomu odpovídá zřejmě i návštěvnost mítingu ať ze strany pilotů či diváků. Letos i přes poněkud nepříznivou předpověď přijelo a létalo kolem 75 pilotů s daleko větším počtem modelů, neboť jen takový Petr Drahoš z Prahy přivezl modely čtyři a to se nejednalo o žádné "drobečky" - všechny přes deset kilo. Už jen "vyndavání" modelů z Octavie bývá pro neznalé zážitek. Diváků bylo odhadem přes tři tisíce, parkoviště pro auta bylo letos ještě plnější než loni a to opravdu nebylo na Moravě pěkné počasí. Takže najíst a napít se kolem poledního vyžadovalo dostatek trpělivosti.
Nevím které modely či vystoupení bych měl vypíchnout, aby se někdo necítil dotčen, ale mně se hodně líbily tyto:
- Dakota DC-3 Tomáše Vaňka. V měřítku 1/7 má rozpětí 3800 mm, hmotnost 12 kg, 2 motory Hyperion Z4035 s třílistými vrtulemi JAS 17x8, zdroj 5s2p LiPol.
- Nový a ještě větší Zlín AFS 526 Petra Doubravy z připravované stavebnice o rozpětí 2570mm, hmotnosti něco přes 8 kg je poháněný motorem Hirotex 2500 a baterií Hyperion 12s4500mAh (G3-4200).
- Prototyp stavebnice Zlín 226 Z. Hubáčka od Model studia Tupesy. Ten má rozpětí 2800mm a hmotnost 10700 g. Pohon tvoří AXI 5345 s vrtulí 22x12 a bateríí 10s1p LiPol 4500mAh.
- Avia Ba 122.2 T. Šidlíka v měřítku 1/4 o rozpětí 1800mm, hmotnosti 4500 g s motorm AXI 4130, vrtulí APC 16x10 a zdrojem 8s3p LiIon ,
- Nový B 25 Mitchel Petra Drahoše o rozpětí 2450 mm a hmotnosti 12,25 kg s motory Hyperion 4035/14 B a dvěma akumulátory 8S1P A123 LiFe, který bohužel nakonec pro poškození serva směrovky neodstartoval.
Takže nám program pěkně odsýpal, poplašná hlášení o dešti a větru všude kolem Hranic jsme příliš nevnímali, leč nakonec se i u nás ucho utrhlo a kolem čtvrté hodiny se spustil mírný, leč zesilující a vytrvalý déšť. Takže po všeobecném úprku a úklidu modelů se pořadatelé a učinkující této akce sešli ve velkém párty stanu k závěrečnému nástupu a losování tomboly. Na všechny piloty něco vyšlo, na některé i dvakráte. Diplom a cenu Lojzy Raffaje tentokráte získal už jmenovaný Petr Drahoš - za neúnavnou propagaci elektroletu, za mimořádnou úroveň zpracování, ale i množství a kvalitu konverzí stavebnic určených původně pro spalovací motory.
A potom už nezbývalo než se družit, probrat zážitky posledních dnů, naplánovat stavbu větších a ještě větších modelů a ujistit se, že narok zase...určitě zase tady. V nedělnim slunečně-větrném ránu už jen sbalení našich plátěných príbytků, rozloučení se zbytkem účastníků a odjezd k domovům. Poděkování zaslouží nejen pořadatelé pod vedením Františka Macháče, ale i sponzoři v čele s firmou JETI.
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte.
Powered by AkoComment 2.0!